Už jsem vám říkal, že mám rád saunu? Prostě to v zimě miluju. Kamkoliv letím, nebo jedu, je to parádní relax na závěr akčního dne. 
Ale povýšit saunu na celodenní zábavu? No a co teprve ze saunového rituálu udělat téma celého víkendového zájezdu …..
Kamarád Pavel si udělal saunu doma za domem na ulici kde oba bydlíme. No a zve mě každý týden na večerní posezení, relax a pivko. Co bych mu na oplátku nabídl já?
Tož co, taky saunu, nebo spíš ruskou baňu. Kecám bude to PIRTIS, protože poletíme do Litvy. Nebudu se rozepisovat i minulých návštěvách. O té poslední si můžete přečíst tady :
Teď jsem narychlo domluvil odpoledni rituál s kamarádem Juliusem na tento víkend. Pavel účast potvrdil a zkusmo jsem zavolal pár vírníkovým kamarádům. Maťko je na výstavě v Číně, a nikdo další se takto rychle pro víkendový pobyt nerozhodl.
Nevadí, spojím tento let tedy ještě s návštěvou několika zajímavých lidí a firem v Polsku a užijeme si cestu. Hlavně také město Vilnius a pohodovou neděli.
Cesta tam přes Polsko byla podle předpovědi po větru a občas sněžilo. Když nepočítám zastávku nedaleko Varšavy a skvělé polské pirohy u Darka, 800 Km jsme zvládli za 5 hodin.
Původní záměr přistát přímo u ,,rekreačního centra,, jsme změnili na letiště Kyviskes kousek od Vilniusu. Večerní procházka povánočním hlavním městem Litvy byla odměnou.
No a teď už to hlavní. Julius tuto saunu postavil v roce 2010. Já jsem byl účasten 2x. Procedura cislo 50 v roce 2016 ( chvíli po mých 50 narozeninách cestou vírníkem z Nordkappu), potom další v roce 2023. Nyní třetí návštěva a v pořadí 102. zápis v návštěvní knize. Dnes na to ale máme celý den, tak budeme přítomni celé přípravě. Nejprve nakoupit pochutiny. Černý chléb, špek, sýr, tyčinky, místní nefiltrované pivo. Soused Gediminas přinesl taštičky s houbami a domácí kvas ( tradiční litevský nápoj z chleba) a Julius odněkud vylovil domácí pálenku vonící kouřem po sudech, ve které se skladuje. Med na potírání je nachystán a pohankový med vlastni výroby jsme dostali na cestu domů. Černé březové mýdlo pro sebe jsme koupili v obchodě, tady je samozřejmě nachystáno, stejně jako březové větvičky, plyšové saunové klobouky a jiné nezbytnosti.
My máme na starosti vymést lístky, které zbývají na zemi po minulé proceduře, nanosit 200 litrů vody do kotle a do vany, zatím co Julius speciální finskou pilou řeže led v jezírku. Škoda jen, že nebyla větší zima a nezamrzlo tak, abychom mohli uprostřed udělat díru a tam skočit. 
Potom společnými silami zlikvidujeme od souseda dovezenou čerstvé pokácenou břízu. Ta zajistí po vyschnutí zásobu na minimálně 6 dalších procedur v budoucnu. 
Pěkně se při tom zahřejeme a zatímco se roztápí kamna, máme tři hodinky času na to slušně promrznout na půjčené čtyřkolce.
To je slušná příprava na začátek saunového rituálu. Pak už se jde na věc. Při třetím nahřátí nás kluci napaří horkou vodou a větvičkami namasírují celé tělo. Takto rozpálení jsme už připraveni na ledovou lázeň. Jak nejpomaleji jde napočítat do deseti? Když tě tam chce kamarád udržet abys vychladnutí? Klidně i minutu. 
Po opakované masáži a opětovném ochlazení je čas na natření celého těla medem. Otevřené póry si pěkně pomedí.
Na závěr už jen umýt černým mýdlem, hezky spláchnout tělo a po odpočinku kdy se neustále řežeme smíchy ( Julius dokáže chrlit vtipy klidně i hodinu v kuse) se hezky najíst a občerstvit.
No a je večer.
Takže klidně 5 hodin příprav a skoro stejně dlouhý rituál a člověk je zrelaxován a energií nabit na celý další rok. 
Cesta zpátky další den už je brnkačka. Sluníčko a bezvětří. Hezká návštěva Varšavy a před setměním jsme doma.
Tak co vy?
Poletíte příště s námi?
