Po vyhlášení termínu s letošním polským výletem jsem se trochu orosil – přihlásilo se 16 pilotů a další byli na cestě…. Nechtěl jsem naše absolventy zklamat, a tak bylo rozhodnuto o dvou po sobě jdoucích turnusech. Po zkušenostech z prvního letu jsem si říkal, že vše proběhne v pohodě, protože jen okopírujeme původní trasu. Na letištích benzín domluven, hotely vytipovány, zkušenosti zapsány. Jenže zaúřadovalo počasí a v Polsku slibovaly předpovědi po několik dnů bouřky. Co s tím? Po cestě do Přerova se mi v hlavě vylíhly dva alternativní plány, které jsem přednesl slétnuvším se posádkám. A bylo to podle přísloví pilotů na Aljašce – vyjdi ven, podívej se, kde je hezky a tam leť. Stalo se a my se dohodli na směru Maďarsko a Slovinsko.
Podal jsem letový plánek a krásným počasím jsme snadno profrčeli až na cílové letiště. To bylo jako obvykle bez provozu, tankování proběhlo hladce a taxislužba fungovale rychle. Zvolnili jsme tempo a následující den strávili celý v termálech Hévíz (v překladu „teplá voda“). Kytarový večerní dýchánek to jistil.
Další den nám počasí opět přálo, takže let do slovinského Portorože byl jako vlastivědný výlet. Postupně se zvedající kopečky až do vysokých hor jsou při daleké viditelnosti vždy potěšením pro oko a duši.
V Portoroži je krásné letiště, schované za kopečky na dvou stranách, což dává vyniknout našim stabilním vírníkům při silném bočním větru. Tentokrát ale bylo celkem klidno a posádky si užily nádherného výhledu na moře při přistání.
Ubytování se nám podařilo zajistit na poloostrově Piran s malým městečkem se starobylým centrem. Podvečerní procházka se zapadajícím sluncem za Itálií sledovaná z pevnosti na vrcholku kopce stála za několik kýčovitých fotografií. Pod vrškem bylo několik hospod, které byly přes začínající sezónu poměrně plné. Nicméně jsme snadno sehnali místo, povečeřeli, pozpívali a hajdy na kutě. Čekal nás totiž letecký výlet kolem poloostrova Pula. Měl jsem vymyšlený oblet po pobřeží, silnější provoz ale trochu pozměnil mé plány.
Ráno jsme hned po startu vytáhli foťáky, protože suchozemcům jsou záběry mořského pobřeží vždycky vzácné. Bíle zpěněné vlny na mělčinách, loďky a zelená barva stromů na souši poskytovaly shora opravdu záběry do kroniky. Přílet do nejjižnější části poloostrova a návrat zpět po východní části Puly nám řídící trochu odklonil, takže jsme proletěli středem a za chvíli se již dívali na Rijeku. Otočka o 180 stupňů a jinou trasou zpět. Opět krásné fotky a rázem je tu naše cílové portorožské letiště. Opět provoz, ale opět jsme nelitovali, Terst a hory před námi vykreslovaly tu nejlepší scenérii. Zasloužená večeře v blízkosti ubytování s úžasně upravenými rybami završila dokonalý den.
Neděle byla dnem přesunu zpět domů. Murská Sobota pro mezipřistání, dotankování a pak už maďarská rovina s Dunajem na konci. Díky všem zúčastněným za báječnou partu a těším se na další pokračování našeho výletního seriálu.
